Jestliže v krajském městě Zlíně nedokáže stát realizovat rozšíření státní silnice R49 v délce o něco větší než jeden kilometr a po vykácení okolních stromů stavbaři opouští staveniště, a to jen pár dnů poté, co krajští politici slavnostně poklepali na symbolický stavební kámen, kdy magistrát se chystá slavnostně zahájit provoz ambiciózního kongresového centra - je cosi shnilého ve státě dánském.
Jistě, ze Zlínského kraje pochází premiér republiky, stejně tak jako další velmi „úspěšní“ politici, raději je nebudu jmenovat, ostatně, s jejich jmény jsou spojeny ty nejubožejší skandály minulého volebního období. Do Prahy ze Zlína jezdili přes malenovické „hrdlo“, kde se čtyřproudová silnice (nikoli rychlostní, protože je tam mimořádná koncentrace semaforů) zužuje do dvouproudové, a léta tak způsobuje vznik kolon a ucpává příjezd do Zlína. Když si uvědomíte, že se vyhodila půl miliarda za kongresové centrum ( kdo sem bude chtít jezdit? ), a teď zastavili nejen stavbu rychlostní silnice od Hulína na Fryšták s návazností na Zlín, ale i tento kousek obyčejné cesty, tak to je síla. Rozumím, že hospodářský potenciál bývalé baťovské centrály je prakticky nulový, zdejší firmy šly k čertu, zůstal jen festival dětských filmů a šílená městská etapa Barumky, tak v Praze klidně škrtnou Bártovci nějakou cestu na Východě.
Na druhé straně se v novinách dočtete, že na rozvoz maturitních otázek vydá jiné ministerstvo padesát miliónů soukromé firmě, ačkoli každá škola má k dispozici internet a otázky na školy může odklikat čtvrt hodiny před zahájením pologramotná vrátná z budovy MŠMT, tak si uvědomíte, že možnosti by byly, jenže někde v Praze se rozehrává další kolo zubožení této země prostřednictvím, bohužel, námi zvolených politiků, kteří se nahrnuli ke stavidlům peněz a teď demonstrují svoji neschopnost.
V době, kdy prakticky všechny nám blízké země mají větší zadluženost v sektoru veřejných financí než my, tak nám zastavují práce, na rozdělaných staveništích, aby stejně nakonec konstatovali, že dluh zůstává, sice o něco menší, ale na druhé straně vydáme neskutečně mnoho jako kompenzaci těchto kroků např. vyplácením dávek v nezaměstnanosti, nižším výběrem DPH a daní od firem, zvláště stavebních, a prohloubením zaostávání země.
Včera jsem měl tu příležitost sedět s doc. Fr.Čubou, na dostizích ve Slušovicích. Zeptal jsem se ho, proč dopustil rozpad družstva, které svým významem, atd., a bývalý předseda mi jen řekl, že po listopadu 89 byl 86 x vyslýchán policií. Přinucen v podstatě k zániku. Hovořili jsme o JZD Slušovice, tehdejších kvalitních jogurtech, povinnosti vedoucích pracovníků každoročně absolvovat stáž na Západě, o přepravě 120 krav z Kanady, o rekreaci družstevníků v Itálii, Vietnamu, aniž by byla obava z emigrace, atd.
Zatímco Jana Bobošíková předávala cenu vítězi hlavního dostihu, a v ochozech jí tleskalo pár set diváků, zářilo nad nádherným Valašskem rozhazovačné sluníčko a potilo z nás naději, že zdejší lidé mají navíc.
