Jízda v čínském vlaku

Kolega M.O.Sova  pod tímto titulkem popisuje cestu vlakem do Pekingu. Zvolil si tzv. tvrdá sedadla, což je nejlevnější varianta cestování čínským vlakem. Při obrovským rozměrech země cestují Číňané nejrůznějším způsobem, samozřejmě, v souladu s obsahem peněženky. Nicméně rozdíly mezi tvrdým sedadlem, měkkým či lůžkem

nejsou zdaleka rozhodující pro cizince, jehož finanční poměry (je-li jednou na cestě po Říši středu) umožňují využít i pohodlnější dopravu. Ovšem bez veškerých folklorních detailů, bez oné bezprostřednosti, a jiných zajímavostí, o nichž píše kolega Sova.

Protože jsem byl nedávno rovněž v Číně a poměrně dost cestoval, mohu poskytnou i jiné zkušenosti, a zejména bych rád popsal cestu z Wuhanu do Kantonu, kam jsme s přítelem jeli rovněž vlakem.

Vzdálenost mezi městy je 963 km, a protože jsme nechtěli jet napříč zemí v noci - ušetří se za hotel - ale chtěli na vlastní oči pozorovat krajinu, vyjeli jsme z Wuhanu ( 8,5 mil.obyvatel) dopoledne v 9 hod. Jízdenka stála 490 juanů, což je přibližně 1 400 Kč. Přibližně stejná vzdálenost z Pekingu do Xi´anu lůžkovým vlakem evropského standardu stála cca 400 juanů. Čili žádné výrazné navýšení ceny, jenže....

vlak přijel do Kantonu ve 12 hod.14 min.,o dvě minuty dřív, než uváděl jízdní řád. Odjížděli jsme přesně,a první a jediná zastávka byla cca po 500 km. Vlak složený ze dvou souprav měl na každém konci lokomotivu,takže po příjezdu vlaková četa jen obrátila sedadla ve vagonech po směru jízdy, docela zajímavý způsob, jak odjet vlakem aniž by se otáčel. Sedadla byla totiž uspořádána jako v letadle, jedním směrem.

Vlakem se pohybovala vlakuška, jak jsme si pojmenovali servírku, která rozvážela nápoje a jiné  zbytečnosti,vzhledem k době jízdy. Vagon byl zcela zaplněný, stejně jako všechny další, a jednotlivé vagony nebyly odděleny dveřmi, takže jsme z našeho viděli až do lokomotivy. A přes její skla na trať před vlakem.

Jízda probíhala tiše, to v letadle je nesrovnatelný "hluk" motorů, třebaže letíte moderním airbusem či boeingem, snad jen nás mírně otravoval soustavný řev malého Číňánka, který nedokázal zapřít svůj věk. Trať probíhala napříč zemědělskou krajinou, horami, přes řeky a jezera, desítkami tunelů, a v protisměru jsme neustále potkávali další vlakové soupravy.

Zatímco jsem před 30 lety žasl nad TGV, když jsem z Paříže přijel poprvé do Lyonu (512 km) za 2 hodiny,cesta z Wuhanu do Kantonu, tj. 963 km trvala 3 hod. 12 min, a vlak jel v průměru 330-340 km.

Konečně jsem uvěřil, že Čína dokáže vybudovat železnici z Říše středu do Londýna, a tak významně přispěje k narušení monopolu letecké dopravy při euro-asijských cestách.  Jen aby se trať nevyhnula České republice.